Prázdniny se (k nelibosti většiny dětí) nenávratně přehouply do druhé poloviny. První srpnové úterý ve Vrchoslavicích bylo spojeno s indiány. Sraz dětí i rodičů byl tradičně před obecním úřadem. Slunce pálilo, ale vidina stinného areálu na Zamlýní v místní části Dlouhá Ves (zde se měla akce uskutečnit) horké sluneční paprsky alespoň trochu zchladila.
Šipkovanou jsme my, „Husákovy děti“, hrávaly v létě skoro denně. A tak bylo na čase oživit její zašlou slávu. Děti se po šipkách vydaly hledat malou indiánku, nalezly několik dopisů a samozřejmě i splnily úkoly v nich obsažené. Stará dobrá šipkovaná... A tak pomocí šipek a vzkazů došly do areálu Zamlýní, kde již na ně čekala indiánka Ranní Rosa s kamarády Chrlícím Ohněm a Krásnou Květinou. Nejen s nimi si pak děti vyrobily indiánské čelenky s ptačími pery (sousedovi kohouti nás za to asi rádi mít nebudou…), na dětských tvářích se rozzářilo indiánské malování a kolem nás se postupně objevilo na třicet malých, ale šikovných indiánů.
Každý měl své indiánské jméno (třeba Myší Ocásek, Ohnivá Voda, Růžový Motýlek či Rychlý Šíp) a každý plnil řadu indiánských disciplín – plazení, hod šiškou, lanové překážky, indiánský běh, vyzkoušel si střelbu z indiánského praku i pušky a také procvičil svou paměť, zručnost a šikovnost. Všechny děti zvládly jednotlivé disciplíny na výbornou, i když možná se s některou aktivitou setkaly úplně poprvé. Kdoví.
A tak nám v indiánském duchu uplynulo další, doufám že příjemné, úterní prázdninové odpoledne. …
Poděkování patří všem, kteří nejen toto odpoledne pomohli zorganizovat, a také těm, kteří si prázdninové úterky přicházejí společně užít.
Více obrázků můžete zhlédnout na rajčeti - vrchoslavice.