3. Lípa svobody

Lípy jsou stromy dlouhověké. Lípa na konci cesty u kříže tady roste už přes 80 let. Její příběh se začal psát za II. světové války (1939 – 1945) v roce 1943. Tehdy se z koncentračního tábora vrátil medik Alois Svozílek (zatčený v Brně na začátku války), blízký kamarád zahradníka Antonína Sázela. Na počest šťastného návratu Aloise zasadil Antonín za svou zahradou, u kříže u cesty do Vitčic lípu, jako nejen symbol české státnosti, ale i svobody. Sám jí začal říkat Svozílkova lípa. Válka však ještě nebyla u konce. Antonín Sázel, v té době již otec tří dětí, byl účastník odboje a v lednu 1944 došlo i k jeho zatčení. Antonín byl vězněn v Brně v Kounicích, v polské Wroclavi a německém Bayroythu, prošel pochodem smrti a po skončen války se z Německa vracel domů pěšky. Dorazil až 6 týdnů po skončení války se silně podlomeným zdravím

Tato lípa je symbolem silného přátelství dvou mužů, vlastenců a vrchoslavských rodáků.