Polní cesta do Vitčic
Stromy podél cest patří ke krajině už po stovky let. Dnes nám připadají samozřejmé, ale dříve to tak nebylo. Ve středověku byla krajina hodně zalesněná a stromy u cest se často kácely. Lidé se báli loupežníků, kteří se mohli v hustém porostu schovávat a přepadávat pocestné.
Později si lidé všimli, že stromy u cest jsou užitečné. Pomáhaly s orientací, chránily před sluncem i větrem a ovocné stromy poskytovaly jídlo. V 18. století, za vlády Marie Terezie a Josefa II., se začaly stromy u cest vysazovat ve velkém. Každá nová cesta měla mít svou alej.
Cesta, po které právě jdete, kdysi vedla až do Vitčic. Záznam z kroniky uvádí: V březnu 1907 vysadila obec 45 třešňových štěpů u cesty od hřbitova ke kříži. Za stromy ty zaplatila 41K 40h.
Záznam v kronice o rok později: Namísto uschlých třešní u cesty ke kříži k Vitčicím vysadila obec jabloňové štěpy ze školky z Křenovic.
Ještě žijící pamětníci vzpomínají na třešňovou alej lemující tuto cestu až do Vitčic. Alej zanikla v padesátých letech, když vzniklé Jednotné zemědělské družstvo zcelilo políčka na velké lány.
Ovocná alej z jabloní, hrušní, švestek, meruněk, moruší a třešní vede taky od oveček směrem k farmě. Toto stromořadí vysadili vlastními silami občané na podzim roku 2014.
TIP:
Z tohoto místa můžete směrem na východ pozorovat Hostýnské vrchy s nejvyšším vrcholem Kelčským Javorníkem (864 m n.m.)
Statistika stromů v obci
Dne 31. 5. 1933 provedeno sčítání ovocných 1. 5. 1935 provedeno sčítání ovocných stromů
stromů a keřů pro Státní statistický úřad a keřů kronikářem formou sčítacích lístků
| třešní | 288 | 387 |
| višní | 53 | 42 |
| jabloní | 600 | 1054 |
| hrušní | 352 | 488 |
| švestek | 1797 | 1521 (kadlátky) + 704 (ost. švestky) |
| slív | 102 | - |
| vlašských ořechů | 46 | 157 |
| meruněk | 30 | 123 |
| broskví | 8 | 44 |
| rybízu | 1347 | 1754 |
| angřeštu | 407 | 607 |
Odkaz na článek OZ 3/13 (rok 2014)
Nová alej aneb další akce „Z“ ve Vrchoslavicích
Podle neoptimističtějších předpovědí počasí mělo být na Moravě v sobotu 25.10.2014 polojasno s občasnými přeháňkami. Co se týkalo předpovědi účasti na brigádě vyhlášené za účelem sázení stromků a údržby zeleně v obci, tak tam už tolik optimismu nebylo. Tipováno bylo maximálně 20 – 30 lidí. Jak už to tak u předpovědí bývá, ani jedna z nich se nevyplnila.
Před dvěma lety se na akci „Zelené, zvelebené a zútulněné Vrchoslavice“ sešlo na 120 lidí, vybavených hráběmi, motykami a jiným nářadím a bez rozdílu věku, vyznání, polické příslušnosti či názorové orientace se za sluncem prohřátého dne s chutí pustili do práce.
Letos, se díky dotaci získané z Podprogramu pro zlepšení dochovaného přírodního a krajinného prostředí mohla obnovit alej stromů od kravína směrem k ohradě s ovečkami. Dvěmi řadami se vysadilo 108 stromů (ořešáků, lísek, jabloní, hrušní, švestek a moruší).
Dalších 102 stromů a keřů se vysadilo v povodí Pavlůvky, na zrevitalizované hromadě u koupaliště, u Floriánka a okolo ohrady s ovečkami. Na šest desítek lidí přiložilo ruku k dílu a navzdory nevlídnému dušičkovému počasí se pustili do práce. Předpovídané sluníčko se nedostavilo. Od rána bylo sychravo, nevlídno a zima zalézala za nehty. Před polednem začalo drobně mrholit. Hlína se lepila na podrážky, nářadí bylo jedna koule bláta, vlhko pronikalo úplně všude. Nic z toho ale nedokázalo brigádníky odradit. Zkracovali kořínky, sypali do připravených děr hnůj, roznášeli stromky, uvazovali je ke kůlům, obalovali pletivem a uhrabávali nasypanou mulčovací kůru. Práce je bavila a radost z výsledku své práce jim čišela z tváří.
Po práci přišly na řadu nejen výtečné koláče od paní Svačinové, ale taky opékané skopové maso a vepřové steaky. V prostorách místního motorestu si pak všichni při posezení pochutnali na připraveném občerstvení a dospělí mohli svá zkřehlá těla zahřát nejen čajem, kterého se vypilo 30 litrů, ale také zaslouženou domácí slivovičkou.
Obec touto cestou děkuje všem, kteří přes pošmourné počasí neváhali přiložit ruku k dílu a pomohli naší obci být zase o kousek krásnější.
Naši potomci budou mít další místo pro příjemnou procházku, a kdo ví, třeba si i zanotují parafrázi zlidovělé písně skupiny Buty: „Od té doby vítr do Dražek už nefouká…“.
Douška pro čtenáře: Pokud si někdo není jistý, kde se Dražky nachází, tak je to část obce, kde se spojují Vrchoslavice a Dlouhou ves a kde není nikdy bezvětří čtenáře. Zkuste si to, třeba při vánoční procházce.