12. Stodoly

Stodoly na Hané

Stodola byla dříve jednou z nejdůležitějších staveb na statku. Na Hané, která je známá úrodnou půdou a pěstováním obilí, jich stávalo mnoho. Sloužily hlavně k ukládání snopů obilí, sena nebo slámy a také k mlácení zrní (mlat – část stodoly).

Typická hanácká stodola byla prostorná, často postavená z cihel nebo kamene (na rozdíl od obytných domů, které byly často z nepálených cihel) a měla velká vrata, aby se dovnitř vešel a projel vůz tažený koňmi. Silné zdi chránily úrodu před deštěm, větrem i ohněm. Stodoly se často stavěly stranou od obytného domu, aby se snížilo riziko požáru.

Dnes už se stodoly používají méně než dříve. Přesto nám připomínají, jak důležitou roli mělo zemědělství v životě lidí na Hané a kolik práce stálo vypěstovat a uchovat obilí pro celý rok.

Další informace o stanovišti

Haná patří mezi nejúrodnější oblasti České republiky a zemědělství zde po staletí určovalo podobu krajiny i každodenní život obyvatel. Nedílnou součástí každého statku byla stodola. Hospodářská stavba určená k uskladnění úrody a jejímu dalšímu zpracování. V obilnářských oblastech Hané byla často plocha stodoly větší než obytná část domu, protože sklizeň obilí byla bohatá a bylo potřeba ji bezpečně uchovat na celý rok. V naší oblasti se tradičně z obilnin pěstuje sladovnický ječmen, pšenice a dříve hojně oves (potrava především pro koně) i žito (hanácky rež). Méně kukuřice (turkyň).

Popis

Hanácké stodoly byly rozměrné, stavěné z odolného materiálu, nejčastěji z kamene nebo pálených cihel, s velkými vraty pro průjezd vozu taženého koňmi. Uvnitř bývala mlatová plocha, kde se obilí mlátilo. Mlátilo se dříve ručně cepy, později pomocí jednoduchých strojů. Silné zdi chránily úrodu před vlhkostí, větrem i škůdci. Stodoly byly často umístěny stranou od obytného domu, aby se minimalizovalo riziko požáru. Suché seno a sláma hoří rychle.

Prostor mezi vraty býval užíván jako mlat – místo k ručnímu mlácení obilí. Průvan mezi otevřenými vraty byl využíván k odlučování plev od zrna. S rozvojem strojního mlácení ztratil mlat svůj původní význam a stala se z něj chodba, případně prostora pro složení obilí.

Hospodářství

Kromě stodoly na statku stály i další stavby: chalupa (obytný dům), kravín, chlév, kůlna, kolna na nářadí, dřevník či výměna. U větších statků se hospodářství dědilo z generace na generaci, aby se zachovala kontinuita práce a údržby statku.

Polnosti kolem statku bývaly rozděleny podle tradičních jednotek. Na Hané se používaly láník a půlláník, což byly historické míry výměry polí. Jeden láník zahrnoval plochu potřebnou pro obživu jednoho poddaného statku a měl rozlohu cca 18 ha. Půlláník pak polovinu této plochy. Takto velké pozemky umožňovaly pěstování obilí, pícnin a brambor, později cukrovky a zajišťovaly živobytí celé rodiny.

Dnes už většina historických stodol neslouží svému původnímu účelu. Zemědělství se modernizovalo, používají se kombinované, často samochodné stroje s využitím nejmodernějších technologií. Pro skladování obilnin slouží speciální sklady, sila. Přesto stodoly zůstávají cenným svědectvím minulosti, připomínají dobu, kdy život lidí byl úzce spjat s rytmem přírody, ročními obdobími a tvrdou prací na polích hanácké krajiny.

Dnes užívané plošné jednotky:

Hektar (ha) – 10.000 m²

Ar – 100 m²

Dříve užívané jednotky:

Lán - základní jednotka, cca 18–18,5 ha

Půllán – polovina lánu, tedy asi 9 ha

Čtvrtlán – čtvrtina lánu, tedy asi 4,5 ha 

Měřice - 0,192 ha, přesněji asi 1918,21 m²

SRP – ruční nástroj na sklizeň obilovin až do  

poloviny 19. stol. Sekáči šli po poli a ohnutí až

k zemi sekali zralá stébla obilí.

KOSA – nahradila kosu v druhé pol. 19. stol.

Na přelomu 19. a 20. století přišly na Hanou

první sekačky, původně travní. K těm se na žně

přidala tzv. bránka, která umožnila posečené

obilí ukládat na strniště po hromádkách.

Na Hanou v sobě žní chodívali pomáhat chudí

obyvatelé Valašska nebo Slovenska.

TIP:

Stodolu z roku 1555 v areálu Hanáckého muzea v Příkazech na Olomoucku si mohou návštěvníci prohlédnout od května 2022. Areál Hanáckého muzea v Příkazech sestává ze tří špaletových stodol z první poloviny 19. století a jedné repliky špaletové stodoly z roku 1987. Na ně navazuje zahrada s ovocnými stromy a kompletní hanácký statek s obytnou a hospodářskou částí z roku 1876. Je dokladem hliněného lidového stavitelství na Hané.