10. Dálnice D1

Dálnice D1 je nejstarší a nejdelší  dálnicí na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která spojuje hlavní město Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1. 

První úsek u Prahy byl zprovozněn roku 1971. Souvislá část mezi Prahou a Brnem byla dokončena v roce 1980.

V letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny ještě dva úseky až k Vyškovu.

Na otevření úseku dálnice D1 Vyškov – Vrchoslavice jsme si počkali až do  24. října 2005. Provoz na trase, která významně urychlila cestování do Kroměříže a Zlína, byl slavnostně zahájen tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem. Vrchoslavice se tak dostaly na trasu nejvýznamnějšího dálničního úseku v zemi.

Úsek dálnice Mořice – Kojetín (2. etapa) byl slavnostně zprovozněn ve středu 16. září 2009, čímž se kompletně propojil dálniční tah D1 mezi Brnem a Kroměříží.

Poslední chybějící úsek celé D1 v délce 10km Říkovice – Přerov byla zprovozněna 19. prosince 2025. Tímto otevřením byla po 58 letech kompletně dokončena celá dálnice D1. V tuto chvíli měří D1 377 km.

Při budování dálnice bylo nalezeno také množství vykopávek.  Například na úseku Vrchoslavice – Kojetín, bylo zkoumáno 52 sídlištních objektů pozdně neolitické kultury zvoncovitých pohárů a kultury věteřovské ze starší doby bronzové, 92 hrobů lidu kultury se zvoncovitými poháry a 6 hrobů lidu kultury se šňůrovou keramikou.

Další informace o stanovišti

Trocha historie

Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. 11. 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou první české dálnice (nepočítáme-li stavbu „německé“ dálnice na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1) se započalo 2. 5. 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou.

I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Oproti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty z třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka) a v Chřibech.

Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. 9. 1967 a již 12. 7. 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. 11. 1980, kdy se jako poslední stavěla část dálnice u Humpolce.

Podle původních (federálních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a končit na hranicích s Ukrajinou. Po rozdělení republiky byla její trasa ukončena na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Od D1 se měla u Tučap na Vyškovsku odklánět dálnice D47 na Ostravu. V roce 1993 byla trasa D1 převedena do blízkosti Zlína a směřovala na hraniční přechod Střelná. Toto rozhodnutí bylo změněno v roce 1996, kdy bylo rozhodnuto o ukončení D1 v mimoúrovňové křižovatce Hulín, dále na Slovensko měla pokračovat dálnice D49. V roce 1999 byl konec D1 posunut až k Lipníku nad Bečvou. Konečně v roce 2006 bylo rozhodnuto o tom, že jako D1 bude označen i zbývající úsek Lipník n. B. – hranice s Polskem. Dálnice D1 tak dnes označuje tah výhledově spojující tři největší města země – Prahu, Brno a Ostravu. Vzhledem k historickému vývoji tedy byly jako D47 stavěny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu a sedm staveb mezi Lipníkem nad Bečvou, Ostravou a polskou dálnicí A1.

V září 2009 bylo zprovozněním posledního chybějícího úseku Vrchoslavice – Kojetín dokončeno dálniční spojení Praha – Kroměříž, přičemž výstavba tohoto prodloužení dálnice D1 dále na východ byla zahájena v prosinci 2001 stavbou Vyškov – Mořice. V listopadu roku 2009 pak bylo zprovozněním staveb Bělotín – Hladké Životice a Hladké Životice – Bílovec dosaženo spojení Prahy a Ostravy čtyřpruhovými komunikacemi, do otevření D1 okolo Přerova pomocí dálnic přes Olomouc (D1, D46, D35 a opět D1). V prosinci 2010 byl zprovozněn úsek Kroměříž-východ – Hulín dálnice D1 a navazující úsek Hulín – Skalka dálnice D55, čímž bylo významně zkvalitněno napojení Zlína a Zlínského kraje na dálniční síť. V červenci 2011 pak byla dokončena stavba Kroměříž-východ – Říkovice. V listopadu 2012 byl zprůjezdněn hraniční úsek Bohumín – statní hranice s Polskem. Poslední chybějící úsek celé D1 v délce 10km Říkovice – Přerov byla zprovozněna 19. prosince 2025. Tímto otevřením byla po 58 letech.